Pervitin (metamfetamin)

Skupina drog: psychostimulancia

Zástupci: pervitin (metamfetamin)

Slangové výrazy: perník, peří, piko, péčko, párno, pergo, péro, ice, meťák, meth, speed, go, crystal

Účinná látka: metamfetamin

Původ:

Poprvé byl vyroben v roce 1887 v Japonsku. K rozšíření užívání pervitinu došlo v průběhu 2. světové války, kdy němečtí a japonští vojáci užívali pervitin k udržení bdělosti. Vysoké dávky byly podávány japonským pilotům před sebevražednými misemi. V padesátých letech byl pervitin legálně využíván jako antidepresivum, jako podpora diety či studenty a atlety jako legální stimulancium, které nevyžadovalo lékařský předpis. Po masivním rozšíření prohlásila Americká vláda v 70. letech drogu za ilegální. V Československu se pervitin nelegálně vyráběl už od poloviny 70. let. V roce 2010 byl natočen napůl dokumentární film Piko o počátcích pervitinu v Československu.

V Česku se jedná o nejčastěji zneužívanou látku. Popularita pervitinu je dána především jeho dobrou dostupností a relativně nízkou cenou. Na rozdíl od jiných návykových látek, jako je heroin nebo kokain, pervitin je možné levně vyrábět v menších lokálních varnách.

Vzhled:

Čistý pervitin má formu mikrokrystalického bílého prášku hořké chuti bez zápachu. Na černém trhu je často zabarven do žluta či do fialova, protože obsahuje zbytky látek používaných při domácí výrobě.

Účinky žádoucí:

Pervitin stimuluje, zrychluje myšlení, usnadňuje asociace, zvyšuje hovornost, odstraňuje únavu. Uživatel cítí příval energie. Často se pervitin užívá takzvaně „na sex“, protože u obou pohlaví zvyšuje chuť k sexuálním aktivitám. Pravidelný uživatel ale postupně ztrácí chuť na sex, pokud právě není intoxikován pervitinem. Užívání pervitinu a jiných stimulancií „na hubnutí“ není účelné – člověk pod vlivem pervitinu sice zhubne, ale získá problémy s pletí, typickou „vykroucenost“ a časem sešlost, takže celkově pervitin nepřispívá ke zvýšení atraktivity uživatele. Zdá se, že muži a ženy se liší v tom, jaké žádoucí účinky od pervitinu očekávají: u mužů je častější očekávání lepšího sexu, u žen je častější očekávání hubnutí.
Výkonnost je mnohdy jen zdánlivá, člověk pod vlivem pervitinu je sice schopen velmi dlouho pracovat nebo učit se, ale stává se, že výsledek za mnoho nestojí. Subjektivní dojem lepšího soustředění (kontroly) pod vlivem pervitinu je v rozporu s objektivně potvrzeným deficitem pozornosti v důsledku užívání. Subjektivně uživatelé cítí také spojení s ostatními, empatii, porozumění. Paradoxem je, že lidé často užívají pervitin, aby se snadněji zapojili do sociálních interakcí (včetně sexuálních), ale ve skutečnosti užívání pervitinu nakonec vede k nepříjemným mezilidským zkušenostem, poznamenaným paranoiou, agresivitou nebo „jen“ typickým bizarním chováním (jako v anekdotě, když dva lidé si dají pervitin „na sex“ a pak čtyři hodiny rozebírají kolo nebo uklízejí každý zvlášť).

Účinky nežádoucí:

Pervitin často způsobuje bolesti hlavy, bolesti na hrudi, bolesti kloubů, sucho v ústech, zvýšené pocení (s chemickým zápachem), třes, nespavost a téměř vždy se objevuje nechutenství. Dlouhodobí uživatelé mohou trpět podvýživou. U uživatelů pervitinu se často setkáváme s boláky na kůži a zkaženými zuby.
S hyperstimulací souvisí následné vyčerpání organismu jak na fyzické, tak i na psychické úrovni. Nežádoucí účinky pervitinu v psychické oblasti můžeme rozdělit do tří větších skupin: psychotické symptomy (podezíravost, neobvyklý obsah myšlenek, halucinace, bizarní chování, pocit, že je uživatel pronásledován – čeští uživatele to popisují jako tzv. stíhu), afektivní symptomy (depresivní nálady, tendence k sebevražednému chování, pocity viny, hostilita) a psychomotorické symptomy (tenze, nabuzenost, hyperaktivita). Typické pro uživatele pervitinu jsou pohybové stereotypy („vykroucenost“) a tzv. záseky – nadměrná koncentrace na jednu určitou činnost (uživatel se tak může například několik hodin se zájmem česat, něco montovat apod).
Když účinek pervitinu odeznívá, nastává nepříjemný „dojezd“ charakterizovaný jak už zmíněným vyčerpáním, tak i emoční labilitou, agresí, úzkostí, paranoiou a dalšími nepříjemnostmi.

Způsob užívání:

Pervitin bývá užíván v tzv. jízdách (opakované užití několik dní po sobě), po kterých následuje období abstinence. Charakteristické je na počátku drogové kariery užívání příležitostné (o víkendech). Postupně dochází ke zvyšování frekvence, uživatel užívá pervitin nejen o víkendech, ale i během týdne. Užívání někdy přechází do několikadenních „tahů“ následovaných obdobím abstinence, kdy uživatel čerpá síly. U některých uživatelů (tzv. low intensity user) se setkáváme také s denním užíváním menších dávek pervitinu. Nejčastějšími způsoby aplikace jsou sniffing (šňupání) a injekční aplikace, pervitin se ale dá užívat i orálně – nasypaný v kapslích, nebo kouřením přes alobal.

Hlavní rizika:

Užívání pervitinu zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a zhoršuje prognózu v případě, že se takové onemocnění už rozvinulo. Opakovaně zvýšená teplota, krevní tlak a vazokonstrikce (stažení cév) přispívají k poškození organizmu. U uživatelů pervitinu je vyšší riziko mozkové mrtvice, častěji se vyskytuje srdeční arytmie, problémy s funkcí plic. Pervitin je hepatotoxický (poškozuje játra). Metamfetamin je považován také za neurotoxickou návykovou látku, poškozuje bílou a šedou mozkovou hmotu. Pravidelné užívání pervitinu je spojováno s potížemi v kognitivní oblasti, nejčastěji se mluví o zhoršené schopnosti učit se, problémech s pozorností, pamětí, schopnosti rozhodovat se a nižší kognitivní flexibilitě (uživatel nezmění své chování na základě nových informací). Některé z těchto funkcí se zlepšují po půlroční abstinenci (například verbální paměť, porozumění pro jiné lidi a vztahy, schopnost plánovat a organizovat činnost vzhledem k určitému cíli). Pervitin interaguje s dalšími návykovými látkami a některými léky, například antidepresivy (hrozí tzv. serotoninový syndrom a řada vedlejších účinků).
Mezi obávaná rizika užívání pervitinu patří toxická psychóza s halucinacemi a bludy (jedná se o přechodný stav, který má příznaky paranoidní psychózy). Toxická psychóza odezní, ale statistiky ukazují, že asi u 30 % uživatelů, u kterých byla diagnostikovaná toxická psychóza, v průběhu dalších 8 let bude diagnostikováno psychotické onemocnění, které neodezní ani po delší abstinenci od pervitinu. Riziko toxické psychózy a psychotického onemocnění souvisí s frekvencí užívání a výší dávek pervitinu. Další skupina rizik souvisí s tím, jak se uživatel pod vlivem pervitinu chová: odstranění zábran často ústí ve společensky nepřijatelné chování a různé delikty. V případě, že se pervitin užije kvůli sexu (například „chem-sex“ party), uživatel se bude spíše chovat nezodpovědně, než kdyby pervitin neužil (riziko nákazy pohlavními nemocemi, nechtěné těhotenství, rizikovější sexuální praktiky, jako nechráněný sex, sex s více partnery, anální sex, sex za peníze). Užívání pervitinu také zvyšuje pravděpodobnost agresivního chování uživatele. Nakonec se uživatel dostává do sociální izolace (jedním z důvodů je poškození porozumění jiným lidem, spojené s užíváním), sociální izolace je jednou z příčin rozvoje deprese.

Závislost na pervitinu nevzniká po jednorázovém užití ani po užívání trvajícím např. měsíc. Zrádné je, že závislost se rozvíjí plíživě a také že typický způsob užívání pervitinu vede uživatele k mylnému dojmu, že závislý být nemůže, protože vydrží několik dní bez obtíží abstinovat. Má se za to, že na pervitinu se nerozvíjí fyzická závislost (určitě můžeme říct, že abstinenční příznaky člověka neohrožují na životě a zdraví). Psychická závislost je však z hlediska léčby tou obtížnější složkou závislosti. Její zvládnutí obyčejně vyžaduje alespoň ambulantní léčbu v délce několika měsíců. Způsob aplikace nemá na vznik závislosti vliv.
Prenatální vystavení pervitinu souvisí s potížemi s chováním a pozorností. Některé problémy mohou souviset s prostředím, ve kterém dítě vyrůstá (uživatelé návykových látek mají více potíží s vytvářením bezpečného domova pro děti), ale zdá se, že pervitin způsobuje poškození bílé mozkové hmoty plodu a trvale ovlivňuje neurochemické procesy v mozku.

Intoxikovaný:

Pro vnějšího pozorovatele se jeví intoxikovaný jako velmi hovorný, zrychlený, často jsou patrné podivné pohybové stereotypy (tzv. vykroucenost). Nápadné je množství energie a prakticky nulová potřeba spánku – ustupuje pocit únavy a organismus pracuje až do úplného vyčerpání. Po odeznění účinků drogy se dostaví únava spojená se spavostí a „vlčím“ hladem. Při rozvíjející se závislosti ztrácí člověk schopnost smysluplně fungovat při běžných aktivitách, pokud není intoxikován (pro mnoho uživatelů je těžké vyburcovat se k jakékoliv aktivitě, pokud nejsou pod vlivem pervitinu). Low-intenzity user (uživatel, který denně užívá nízké dávky pervitinu) navenek působí normálně, po nějaké době většinou už netrpí nechutenstvím ani nespavostí, naopak působí jako intoxikovaný právě v době, kdy pervitin z nějakého důvodu neužívá. Okolí si zpravidla dlouho nevšímá žádných varovných příznaků.

1.pomoc:

Pokud je postižený v toxické psychóze, je moudré postupovat nekonfliktně, zklidnit jej. Situace může vyžadovat stálý dohled (nejlépe více osobami, protože intoxikovaný může pod vlivem drogy jednat nesmyslně a nebezpečně), většinou pomůže vyvedení intoxikovaného do klidného prostředí. Důležitá je opatrnost – násilné chování není vyloučené (jedinec může být nebezpečný sobě i svému okolí – v tomto případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc). Při somatických obtížích (zvláště bolesti na hrudi, kolapsu) je dobré okamžitě volat záchrannou službu. Lékařskou pomoc je vhodné vyhledat i v případě, že halucinace přetrvávají i po odeznění účinku drogy a při předávkování.

Odvykací stav:

Somatická složka má podobu vystupňované únavy v souvislosti s extrémním vyčerpáním organismu, psychická složka se objevuje obyčejně po odeznění tělesných obtíží a má podobu extrémních chutí na užití pervitinu, skleslosti, špatné nálady, úzkosti. Odvykací stav není život ohrožující, je možné jej bez větších obtíží zvládnout bez lékařské intervence.

Detekovatelnost:

Po jednorázovém užití, nebo užívání s malou frekvencí testy z moči jsou pozitivní 3-5 dní. Při opakovaném, dlouhodobém užívání jsou testy z moči pozitivní až 8 dní, obvykle však kratší dobu.

Zajímavosti:

u samic potkanů pervitin způsobuje menší vybíravost při páření, u samců malé dávky pervitinu vedou ke zvýšení sexuální aktivity, větší dávky pervitinu ale naopak vedou k sexuálním dysfunkcím.

Použitá literatura

Bernheim, A., See, R. E., & Reichel, C. M. (2016). Chronic methamphetamine self-administration disrupts cortical control of cognition. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 6936-48. doi:10.1016/j.neubiorev.2016.07.020
Cox, B., Cope, Z., Parsegian, A., Floresco, S., Aston-Jones, G., & See, R. (2016). Chronic methamphetamine self-administration alters cognitive flexibility in male rats. Psychopharmacology, 233(12), 2319-2327.
Darke, S., Duflou, J., & Kaye, S. (2017). Prevalence and nature of cardiovascular disease in methamphetamine-related death: A national study. Drug And Alcohol Dependence, 179174-179. doi:10.1016/j.drugalcdep.2017.07.001
Eze, N., Smith, L. M., LaGasse, L. L., Derauf, C., Newman, E., Arria, A., & … Lester, B. M. (2016). School-aged outcomes following prenatal methamphetamine exposure: 7.5-year follow-up from the infant development, environment, and lifestyle study. The Journal Of Pediatrics, 17034-38. doi:10.1016/j.jpeds.2015.11.070
Gouzoulis-Mayfrank, E., Härtel-Petri, R., Hamdorf, W., Havemann-Reinecke, U., Mühlig, S., & Wodarz, N. (2017). Methamphetamine-related disorders. Deutsches Aerzteblatt International, 114(26), 455-461. doi:10.3238/arztebl.2017.0455
Guarraci, F. A. (2010). “Sex, drugs and the brain”: The interaction between drugs of abuse and sexual behavior in the female rat. Hormones & Behavior, 58(1), 138-148. doi:10.1016/j.yhbeh.2009.12.002
Hall, M. G., Alhassoon, O. M., Stern, M. J., Wollman, S. C., Kimmel, C. L., Perez-Figueroa, A., & Radua, J. (2015). Gray matter abnormalities in cocaine versus methamphetamine-dependent patients: a neuroimaging meta-analysis. American Journal Of Drug & Alcohol Abuse, 41(4), 290-299. doi:10.3109/00952990.2015.1044607
Homer, B. D., Solomon, T. M., Moeller, R. W., Mascia, A., DeRaleau, L., & Halkitis, P. N. (2008). Methamphetamine abuse and impairment of social functioning: A review of the underlying neurophysiological causes and behavioral implications. Psychological Bulletin, 134(2), 301-310. doi:10.1037/0033-2909.134.2.301
Leslie, E. M., Smirnov, A., Cherney, A., Wells, H., Legosz, M., Kemp, R., & Najman, J. M. (2017). Simultaneous use of alcohol with methamphetamine but not ecstasy linked with aggression among young adult stimulant users. Addictive Behaviors, 7027-34. doi:10.1016/j.addbeh.2017.01.036
Maxwell, J. C. (2014). A new survey of methamphetamine users in treatment: who they are, why they like ‚meth,‘ and why they need additional services. Substance Use & Misuse, 49(6), 639-644. doi:10.3109/10826084.2013.841244
McKetin, R., Dawe, S., Burns, R. A., Hides, L., Kavanagh, D. J., Teesson, M., & … Saunders, J. B. (2016). The profile of psychiatric symptoms exacerbated by methamphetamine use. Drug And Alcohol Dependence, 161104-109. doi:10.1016/j.drugalcdep.2016.01.018
McKetin, R., Lubman, D. I., Najman, J. M., Dawe, S., Butterworth, P., & Baker, A. L. (2014). Does methamphetamine use increase violent behaviour? Evidence from a prospective longitudinal study. Addiction, 109(5), 798-806. doi:10.1111/add.12474
Wang, Q., Wei, L., Xiao, H., Xue, Y., Du, S., Liu, Y., & Xie, X. (2017). Methamphetamine induces hepatotoxicity via inhibiting cell division, arresting cell cycle and activating apoptosis: In vivo and in vitro studies. Food & Chemical Toxicology, 10561-72. doi:10.1016/j.fct.2017.03.030